Přízraky vaší online minulosti
Sociální sítě používáme už déle než dekádu. Kdo si má pamatovat, co všechno na ně kdy napsal?

Matěj Schneider

Profily uchazečů o práci si na sociálních sítích projíždí čím dál tím víc firem. Může se to zdát trochu neetické, ale prohlédnout si před pohovorem váš facebookový profil a dozvědět se o vás něco, co byste sami možná do očí nepřiznali, to je prostě moc velké lákadlo. Vaše budoucí zaměstnání to nemusí nutně ohrozit, chce to ale trochu úsilí.

Bez práce kvůli tweetu

Justine Sacco letěla v zimě 2013 z USA do Jižní Afriky. Když čekala na navazující let, zaháněla nudu na Twitteru. „Cestuju do Afriky. Doufám, že nedostanu AIDS. Dělám si srandu. Jsem přece bílá,“ tweetovala Sacco. Nastoupila do letadla a většinu 11hodinového letu v klidu prospala. Netušila, co ji čeká, když si v Kapském Městě znovu zapne data…

Kolik a kde
Facebook — 2,27 miliardy uživatelů měsíčně
YouTube — 1,8 miliardy uživatelů měsíčně
Instagram — 1 miliarda uživatelů měsíčně
Twitter — 326 milionů uživatelů měsíčně
LinkedIn — 260 milionů uživatelů měsíčně
Její telefon zaplavily desetitisíce retweetů a reakcí a skoro žádné z nich smířlivé. A to přesto, že před začátkem letu měla pouhých 170 followerů. Sacco by se možná nedostala do takového průšvihu, kdyby nebyla zaměstnaná v PR oddělení mediálního holdingu IAC. „Jak vůbec mohl někdo jako @JustineSacco dostat práci v PR?“ ptal se jeden z rozčilených uživatelů Twitteru. Netrvalo dlouho a tehdy třicetiletá Sacco o svou práci přišla.

Vaši pozici nemusí nutně vždycky ohrozit jen aktuální posty. Své o tom ví režisér James Gunn, který měl natočit pokračování filmové série Strážci galaxie. Na bijáku ale nakonec pracovat nebude. Firma Disney ho z projektu stáhla poté, co vyplavaly Gunnovy několik let staré tweety, které byly plné nevhodných vtipů o zneužívání dětí . Značka Marvel se Gunna i přes protesty herců a štábu zbavila, ale novou práci si jako režisér našel celkem rychle – bude točit filmy pro superhrdinskou franšízu DC Films, spadající pod Warner Bros.

Český příklad

Není jich mnoho, ale podobné případy se nevyhýbají ani České republice. V roce 2012 musel svoji pozici v Air Bank opustit tiskový mluvčí Rostislav Kocman. Na svůj Twitter a Instagram napostoval fotku jedné své kolegyně přehnuté přes stůl. „Sorry, ale mám se fakt soustředit na práci???“ okomentoval ji v tweetu. Takovéto veřejné vyjadřování tiskového mluvčího se nelíbilo jeho nadřízeným a Kocman dostal vyhazov. Jiný náhled na přípustné vystupování na sociálních sítích měli jejich konkurenti z mBank, kteří Kocmana bez zaváhání přijali (a takto ho uvítali fotkou).

Něco už si najdeme

Lustrování uchazečů online je jednou ze sfér, které si bere na paškál letos zavedené a už nechvalně proslulé GDPR. Už loni vydal předchůdce Evropského sboru pro ochranu osobních údajů (EDPB) doporučení, jak by zaměstnavatelé měli zacházet s daty ze sociálních sítí uchazečů o práci. Firmy by podle nich měly uchazeče upozornit, že jejich sítě monitorovaly (a to i v případě veřejně dostupných dat), měly by zkoumat pouze ta data, která jsou relevantní k příslušné pracovní pozici, a neměly by uchazečům posílat „žádosti o přátelství“.

Názor evropských poradních orgánů je jedna věc, realita ale může být jiná. „Je tak snadné toho na sociálních sítích tolik zjistit. A pokud přijdeme na něco, co se nám na uchazeči nelíbí, nějaký důvod, proč ho odmítnout, už si najdeme,“ řekla loni ředitelka HR nejmenované britské módní značky pro Financial Times. Jinými slovy: pokud vás někde nepřijmou kvůli postům na sociálních sítích, dokazovat se vám to bude jen velmi těžko.

Uchazeče o pracovní pozice v České republice na sociálních sítích lustruje okolo 70 procent firem. Twitter v ČR sice používá jenom velmi úzká bublina uživatelů, účet na Facebooku má ale skoro půlka republiky.
Každodenní filtrování

To neznamená, že sociální sítě vůbec nemáte používat. Pokud už musíte na sociální sítě postovat svoje fotky a videa z bujarých večírků, je spousta míst, kde vás nemusí v budoucnu poškodit. Ať už jsou to zmiňované Stories, které během pár hodin zmizí, nebo třeba účet na Instagramu, který si necháte pro veřejnost pevně zamčený; čím dál tím více uživatelů sociálních sítí intuitivně chápe, že obsah na svých sociálních účtech musí pečlivě vrstvit do jasně definovaných okruhů podle toho, komu se mohou zobrazit.

Ta nejjednodušší rada, kterou vám můžeme ke vztahu práce a sociálních sítí dát, je pochopitelně ta nejsložitější na provedení: co nechcete, aby někdy vyplavalo na povrch, se nikdy nesmí dostat na žádný server, který nemáte plně pod kontrolou.

Ach, ty vzpomínky

To neznamená, že sociální sítě vůbec nemáte používat. Pokud už musíte na sociální sítě postovat svoje fotky a videa z bujarých večírků, je spousta míst, kde vás nemusí v budoucnu poškodit. Ať už jsou to zmiňované Stories, které během pár hodin zmizí, nebo třeba účet na Instagramu, který si necháte pro veřejnost pevně zamčený; čím dál tím více uživatelů sociálních sítí intuitivně chápe, že obsah na svých sociálních účtech musí pečlivě vrstvit do jasně definovaných okruhů podle toho, komu se mohou zobrazit.

Horší je to s obsahem, který jste na internet nasdíleli kdysi dávno a už si to beztak ani nepamatujete. Možná vás akorát zamrazí u vzpomínek, které přináší funkce Facebooku „On this day“… Takhle ji asi Facebook nezamýšlel. Jestli vám totiž něco občas připomene, tak to, že byste si možná měli u starších statusů plošně nastavit zobrazení „jen pro přátele“.

Pošli to dál:   FacebookTwitterLinkedIn


⟵ Zpět na výběr tématu