Vypadáš skvěle
Jak obličejové filtry ovlivňují byznys i současný ideál krásy

Hana Němečková

„Můj nejlepší úhel je, když dám bradu dolů, mířím telefonem mírně shora a prostě pózuji, dokud to nevyjde. Na jedno perfektní selfie musím pořídit okolo 300 fotek, ze kterých si vyberu tu nejlepší,“ vykládala v reklamě pro T-Mobile Kim Kardashian West.

Pokud vám někdo může dát lekci ohledně pořízení nejlepší selfie fotky, je to právě KKW. Americká televizní celebrita na Instagramu nasbírala přes 118 milionů followerů. Záběry z manželství s Kanye Westem a fotky ze zákulisí módních shootů prokládá hojně právě selfies.

Sdílení autoportrétů v prostředí sociálních médií není žádnou novinkou. Nicméně v tom, jakým způsobem je uživatelé mohou pořizovat a vylepšovat, se jednotlivé aplikace nepřestávají předhánět. Takzvané animované obličejové filtry jsou důležitým konkurenčním prvkem, který může rozhodnout o tom, jestli bude vaše apka hit, nebo ne.

Válka o filtry

Dobře to ví právě Snapchat. Vtipné i zkrášlující obličejové filtry byly kromě mizejících snapů a zpráv důvodem, proč si – ze začátku zejména náctiletí – uživatelé mobilní aplikaci tolik oblíbili.

Stačí v selfie módu dlouze poklepat na displej a otevře se vám svět digitálních vrstev, které z vás udělají roztomilého pejska s vyplazeným jazykem, brýlatou kočičku nebo topmodelku s vyhlazenou pletí. Jde o poměrně infantilní blbinku – ale právě to je klíč úspěchu této funkce: je vtipná, trochu hloupá, okamžitě se stanete někým jiným. Navíc se můžete pomocí zkrášlovacích filtrů jednoduše „vylepšit“.

Snapchat
Vrchol globální slávy Snapchatu přišel přibližně před dvěma lety, kdy jej denně využilo 161 milionů uživatelů. Aplikaci přitom průměrně otevřeli 18krát denně (!). Popularita Snapchatu ale v posledních měsících opadá, podle čísel z letošního srpna počet denně aktivních uživatelů klesl ze 191 na 188 milionů – důvodem je radikální redesign i rozmach Instagramu.
Funkce, která vypadá v základu jednoduše, je ve skutečnosti kombinací technologie rozpoznávání obličejů, statistického modelování lidské tváře, 3D mapování a schopnosti narvat tohle všechno do mobilní aplikace, aby to fungovalo během pár sekund. Snapchat ji získal díky akvizici ukrajinského startupu Looksery, za který v roce 2015 zaplatil 150 milionů dolarů.

Do hry o selfies totiž před dvěma lety vstoupil Facebook, respektive „jeho“ Instagram. Aplikace přišla s produktem Instastories, který se ve všech zásadních ohledech podobal právě Snapchatu. Fotky nebo krátká videa uživatelé mohli vylepšovat o text nebo nálepky a do 24 hodin ze sítě mizely. Před rokem – v té době už měl Instagram 200 milionů denních uživatelů – pak totální okopírování aplikace Snapu dokonal, když přidal vlastní obličejové filtry.

Facebook samotný si podobně jako Snapchat technologii k „rozhýbání“ a proměňování obličejů koupil, už dva roky vlastní běloruský startup MSQRD, který se specializuje právě na videofiltry.

Marnivost, nebo soukromí?

Do obličejové rozšířené reality vstoupil i Apple, který majitelům iPhonu X nabídl možnost vytvořit si animovaného avatara ze symbolů emoji (Animoji) nebo z vlastní podobizny (Memoji). Používat ho mohou při posílání fotek v Messages nebo při telefonování přes Facetime.

Proč se ale nejhodnotnější společnost světa věnuje rozvoji funkce, která umí mapovat 50 obličejových svalů zároveň a umí vás okamžitě proměnit v roztomilou kočičku, jednorožce nebo mluvící hovínko?

Videozprávy mají obrovský potenciál, jen jim brání dvě lidské vlastnosti – marnivost a touha po soukromí zároveň. „Běžné video je příliš osobní. Klíčem úspěchu Animoji je depersonalizace a odstranění zbytečných informací: to, jaký máte nepořádek v pokoji nebo jak máte dnes opuchlý obličej, a další zbytečné detaily, které přináší opravdový život, prostě vynechá,“ píše technologický reportér Vlad Savov ze serveru The Verge.

Vytunit si obličej

Popularita filtrů, selfies i nejrůznějších upravovacích fotoaplikací nasvědčuje tomu, že lidé své pravé já ukazovat online světu prostě nechtějí. Buď proto, že je nudné, nebo se za realitu trochu stydí.

Synonymem (občas nešťastné) úpravy selfies je izraelská aplikace Facetune. „Facetune je jediný způsob, jak žít,“ nechala se slyšet jiná členka klanu Kardashianových, influencerka Khloé. Fotoshopovací aplikace se stala nezbytnou výbavou profesionálních celebrit a influencerů po celém světě a posunula vnímání krásy o kus dál, na nebezpečnou hranici, kde se spolu perou realita s nutností postovat na Instagram jen ty nejdokonalejší snímky.

Absurdní je, že k používání aplikace Facetune se přiznávají i modelky předvádějící prádlo pro Victoria’s Secret – tedy majitelky nejdokonalejších postav v módním průmyslu.

Uživatelé Facetune zvládnou s její pomocí základní retušování rovnou v mobilu, bez nutnosti zapínat Photoshop: Facetune umí vybělit zuby, vyhladit pleť nebo upravit postavu. A za to ji lidé milují – vylepšená verze Facetune 2 eviduje přes 20 milionů stažení a přes půl milionu platících uživatelů, kteří za ni dávají v průměru 40 dolarů ročně.
„Bohužel jsem několikrát Facetune použila, abych se trochu vylepšila, bývám sebekritická. Na Instagramu vidíte jen samé nádherné postavy, je strašně těžké nesrovnávat se s ostatními,“ svěřila se časopisu Hollywood Reporter modelka Sara Sampaio, jinak též jeden z „andílků“ značky VS.

Chtít své digitální já

Možnosti vylepšovat si obličej v digitálním světě mají dopad i na to, jak chtějí lidé vypadat ve skutečnosti.

Letos v srpnu přinesl server Vox reportáž o požadavku, který čím dál častěji slyší američtí dermatologové a chirurgové: Chci vypadat tak, jak vypadají mé fotky po úpravě v aplikaci.

„Mezi pacienty mám hodně mileniálů. Často mluví o tom, jak vypadají na vylepšených fotkách, a zajímají je možnosti, jak to lze převést do reality,“ citovali reportéři dermatoložku Noelle Scherber.

Novináři pojmenovali tuhle touhu „snapchatová dysmorfie“ a označili ji za beauty trend i znepokojivý psychologický trend. Na vině nejsou totiž jen aplikace jako Facetune nebo Meitu, zkrášlující animované filtry, které vyhladí pleť a zúží obličej, nabízí právě i Snapchat.

„Už to nejsou jen celebrity, kdo propaguje nerealistické standardy krásy, ale taky vaši spolužáci, kolegové nebo přátelé. Tyhle vylepšené fotky mohou mít dopad na sebevědomí, spustit pocity méněcennosti nebo vést k dysmorfické poruše,“ uvádí se ve studii dermatologů z medicínské fakulty Boston University zveřejněné v JAMA Facial Plastic Surgery. Ti už předtím upozornili na to, že na selfies vypadá nos až o 30 procent větší a nelichotivý záběr bývá často důvodem, proč se pacienti rozhodnou pro operaci nosu.

Férové je ovšem dodat, že zkrášlovací aplikace a filtry, které nabízí Snapchat nebo Instagram, nejsou „nové zlo“. Jen zvýrazňují problémy, které s sebou nesou sociální média od začátku svého rozmachu. Neustále se rozplývající hranice mezi mezi digitálním a skutečným, veřejným a soukromým a dopady téhož na sebevědomí jejich uživatelů jsou jedním z nich.

Pošli to dál:   FacebookTwitterLinkedIn


⟵ Zpět na výběr tématu